Za andělem sova

Je to jen chvilka, co jsem dopsala recenzi na knihu "V lese vidí anděl" a na konci si přála pokračování. To se mi zatím nesplnilo, a tak jsem se alespoň pustila do další knihy od Samuela Björka - Sova. Anděl nezklamal a Sova vypadá stejně nadějně :)

"V lese kousek od Osla je v podivném hnízdě ze sovího peří nalezeno tělo sedmnáctileté dívky, jež se před tím ztratila z domova pro problémovou mládež. Případem se začne zabývat zkušený detektiv Holger Munch se svým týmem. Vyšetřování pro nedostatek stop začíná váznout na mrtvém bodě, ale pak IT odborníkovi z oddělení vražd záhadný hecker pošle nahrávku, jež odhalí znepokojivé podrobnosti o osudu zabité dívky; ve filmu se na okraji mihne silueta vraha převlečeného za sovu, nočního dravce symbolizujícího smrt... A patrání se roztočí na plné obrátky."

Peter May - Útěk

Peter May je pro mě neznámé jméno. I když už má na kontě sedm titulů. Okolo jeho nejnovější knihy byl ale celkem šrumec a tak jsem si řekla, že si rozšířím obzory a dám mu šanci. Sice romány nejsou zrovna moje nejoblíbenější, ale změna je prý život :)

"Je rok 1965 a pětice mladíků v čele se sedmnáctiletým Jackem Mackayem opouští své domovy v Glasgow a míří do Londýna s cílem prosadit se v hudebním světě. Chlapci doma nechávají nudný život a své rodiny a utíkají za slávou a štěstím. Brzy ale zjistí, že skutečnost nemá s jejich sny nic společného, a tři z nich se po několika týdnech vracejí domů s nenávratně poškozenými životy."

Otevřela jsem knížku a prvních cca dvacet stránek jsem bojovala sama se sebou, abych ji zase hned nezavřela. Nadobro. " Je to novinka, pro něco ji vydat museli", říkala jsem si. A tak jsem zkusila ještě jednu stránku, další... a díkybohu! Něco se tam začalo dít!

Z nemocnice, různých jmen a stěžování nad životem se hlavní hrdina Jack posunul v příběhu do svého domu k dceři a synovci. Synovec je typickým představitelem generace ypsilon. Počítačové hry, téměř žádný pohyb, bydlení u rodičů, nulová snaha to změnit. Svého dědečka vidí jako naprosto nudného, nepoužitelného člověka, kterého čeká už jen to jediné. Jack svého vnuka i přes jeho nedostatky nutně potřebuje jako odvoz do Londýna. Rickymu se to nelíbí, nechce opustit svoji životní bublinu, ale nakonec je nucen nechat se přesvědčit.

Od té chvíli se příběh rozjíždí. Jack se svými kumpány se vrací do minulosti a vzpomíná na svoje dobrodružství. A vrací se nejen v myšlenkách, ale i doopravdy. Navštěvují místa, se kterými jsou vzpomínky spjaty a pomalu se přibližují k cíli své cesty. Co je vlastně cílem? To ví jen eden člen posádky.

Na knížce mě neskutečně bavila změna pohledu synovce Rickyho, který postupně ve svém dědovi začal vidět člověka, který žil, bavil se a dělala hodně odvážně věci. Moment, kdy v něm přestal vidět pouze důchodce a odepsaného člověka, ale začal jej vnímat, řekla bych, až skoro svůj vzor, byl opravdu hodně dojemný. Zároveň knížka hezky ukazuje, že "nikdy není pozdě", není v některých věcech tak úplně pravda. Zvlášť když už má člověk nějaký ten křížek na krku. Jack se s Rachel nakonec potká, ale trochu na jiném místě, než si myslel. Nicméně i díky tomu knížka skončila tím správným způsobem - po dočtení ji položíte do klína, koukáte do blba a přemýšlíte... 

 
Recenzní výtisk poskytl eReading.cz

Ukázka knihy zdarma je dostupná zde.

Vítězem se stává čtečka eReading.cz 4 Touch Light!

Můj stařičký Kindle 3 už by možná zasloužil poslat na odpočinek. Nemůžu na něj sice říct půl slova – baterka stále vydrží přes měsíc, není poškrábaný, rozbitý, jen… už přeci jen trošku zastaralý :) 

Jaké jsou moje požadavky na nástupce? Můj stařeček nemá podsvícený displej ani dotykové ovládání. Oboje bych uvítala. Ale bez toho, aby to mělo nějaký zásadní vliv na výdrž baterie. Občas má také problém se zobrazením PDF. Jasně – můžu si zvětšit písmo a pak si jezdit po řádcích – ale to mě baví asi tak půl hodiny. Pak knihu odkládám, i když si to třeba ani nezaslouží. Další věc jsou články z oblíbených webů a blogů. Používám Feedly a ráda bych články v offline módu dostala i do čtečky. Na chvilkovou jízdu vlakem nebo busem je to ideál.

Tak, podmínky mám stanoveny. Otázka zní – může mi to nějaká čtečka vůbec splnit? Najela jsem tedy na Heureku a začala hledat, zkoumat a porovnávat. Jo, ještě jsem zapomněla na jedno důležitý kritérium – cena! Nechtěla bych dát více jak 2 500 Kč.

Tím mi tedy hned na začátku vypadlo několik Kindle čteček. Většinou se pohybovaly od 3 000 Kč výše. Zůstaly mi tedy nějaké základní Kindle varianty, čtečka od eReading a Pocketbook. Ten jsem ale vyřadila také, protože se mi prostě nelíbí vzhledově. Zůstal Kindle a eReading. První favorit má větší výdrž baterie, druhý favorit zase nemá problémy s PDF. A protože nabíječku mám u sebe stejně často, jako knihy ve formátu PDF – tedy téměř pořád – zvítězila čtečka eReading.cz 4 Touch Light. Nyní je na cestě ke mně, takže ještě nemůžu říct, jak jsem spokojená, ale můžu prozradit, co mě ještě zaujalo :)

1. Takže především cena – 2 499 Kč. Píšou, že je to akce, tudíž se zřejmě bude zdražovat. Ale nyní přesně vyhovovala :) Koupila jsem přímo přes eReading tady.
2. E-ink technologie zobrazování mi naprosto vyhovuje, takže u eReading 4 Touch Light nemůže chybět. Píší dokonce, že čtečka kombinuje nejlepší zobrazovací technologie dostupné na trhu (e-ink Pearl HD displej), takže uvidíme, jaký to bude v reálu oproti Kindle čtečce rozdíl.
3. Čtečka uvnitř obsahuje zeleného robůtka (android) a slibují appku pro offline čtení zpráv – na to se vyloženě těším. Cesty ve vlaku budou zase o něco příjemnější.
4. No a nakonec PDF Reflow. Horká novinka právě na úpravu pédéefek. Když tak více info zde.

V lese visí anděl - Samuel Bjørk

Při pohledu do plánu nových knih, které měly vyjít během srpna, jsem zajásala. Detektivka - podle anotace opravdu dobrá. A byla mi souzená, jinak by mi určitě nepřišel newsletter od eshopu Megaknihy právě s touhle novinkou, že jo? :D

"Policejní detektiv Holger Munch se chystá do důchodu, v němž si chce užít vážnou hudbu, matematické hádanky a pokuřování cigaret. Jenže Norskem právě otřásají podivné vraždy šestiletých holčiček, které někdo obléká do bílých šatiček a nechává v lese s cedulkou „Cestuji sama“ na krku. Munch se tak musí postavit do čela speciální jednotky a hlavně přesvědčit Miu Krügerovou, slavnou vyšetřovatelku, aby se vrátila do služby. Podaří se jim Norsko zbavit strachu, že se v lese objeví další malý anděl?"

Z anotace mi vyplývá, že hlavním hrdinou by měl být Munch. Ok, dejme tomu. Vyskytoval se celkem často, měl na starost vedení jednotky. Ale pro mě byla top hrdinkou Mia. Naprosto mě dostala. Její asociace, způsob myšlení i vyjadřování. Autor si velice dobře pohrál s jejím osudem i tím, jak vystupuje. S tou bych se opravdu chtěla potkat v reálu :)

Pokud očekáváte, že se příběh bude motat především kolem obětí - holčiček, které cestují sami - popřípadě pocítíte hrůzu jejich rodičů, zklamu vás. Děj se spíše točil kolem vyšetřování a zvratů během něj. Oběti byly podstatné opravdu jen jako oběti, nikoli jako lidi. Tudíž jste si k nim neměli kdy udělat nějakou citovou vazbu, což je možná trochu škoda.

V průběhu celého příběhu se autor snaží svést vás ze stopy. Ať už neustálím zmiňováním sboru, dívky jménem Sandra nebo Rachel. I tady se však bohužel na konci nedozvíte o moc více, než v průběhu příběhu. Opět bych uvítala více informací minimálně o tom, co byli vlastně ti lidé se sboru zač.

Naprosto dokonalý prvek v příběhu, je telefonát do redakce. Vrah zavolá, že mají minutu na to, aby rozhodli, kterou z holčiček zabije. Ještě asi dvě kapitoly jsem nadávala té náně, které se nechtěla rozhodovat. Ale uznávám, že to byla tak trochu Sofiina volba a vážně si neumím představit, že by se mi něco takového stalo ve skutečnosti.

Velkou roli v příběhu hrají také sourozenci Tobias a Torben. Dvojka, kterou jsem si zamilovala. Obzvlášť Tobiase pro jeho skoro až dospělácké uvažování. Tady zase netuším, kam zmizeli jejich rodiče a jak to s nimi dopadlo.

Děj ze začátku plyne celkem pomalu. Určitě ne nudně, ale celkem trvá, než se někam posune. Věci se zamotávají, rozmotávají a pak zase rozmotávají a najednou jste asi dvacet stránek do konce a děj se dá do pohybu tak, že to ani nestíháte sledovat. Hodně věcí tam zůstalo otevřených. Dokázala bych si představit pokračování. Vrah uprchne, začne znovu řádit a postavy, které tam měly nějakou roli, ale není jasné, jak to s nimi dopadlo, by se znovu mohli ukázat na scéně. Myslíte, že si to autor přečte a něco napíše? :D

Sice nejste celý příběh napnutí jak kšandy, jako je tomu třeba u knížek Bernarda Miniera (Mráz, Kruh, Tma), ale zase stíháte sledovat, jakým se vyšetřování ubírá směrem a přemýšlíte spolu s Munchem a Miou. Jsou části, které jsem si vyložené užila - s Miou, bratry, kapitoly o soboru - a pak ty, které jsem prostě jen četla. Takže za mě fajn "oddechová" detektivka s neotřelým námětem u které nehrozí, že pří čtení zapomenete dýchat :)
   

Recenzní výtisk poskytl eshop Megaknihy

Knihu ke koupi naleznete zde.

Dům žen bez mužů - Karine Lambert

Na začátku stálo očekávání, které bylo mírně zklamáno, aby nakonec mohlo být splněno ještě nad rámec očekávání. Takový pocit ve mě vyvolala novinka od belgické spisovatelky Karin Lamber.

Abych byla upřímná, to mírné zklamání jsem si způsobila sama. Anotaci jsem si přečetla jen letem světem a můj zrak zakotvil na tom, co nejvíce potřeboval. Pobavit. A tak jej nejvíce zaujala komická pasáž z knihy. A já se vrhla do čtení.

Ze začátku (asi deset stran) jsem byla nadšená. Energické, úderné a komické. Bavila jsem se a s očekáváním četla dál. List za listem mi koutky povadaly a já vzdychala zklamáním. Pět žen v jednom domě, pět osudů, kde hlavní roli hráli muži. Ale tu hlavní roli moc nezvládli a tak na ně všechny ženy zanevřeli. Alespoň v reálném životě. Ale v jejich hlavách stále jsou a žijí. Přesně v tomhle duchu se nesla celá kniha. Po přečtení jsem si znovu (pořádně) přečetla anotaci a co tam bylo?

„V tomto domě žen jsou muži všudypřítomní... v jejich nostalgických vzpomínkách“.

A jsme doma :). Ale vraťme se k příběhu. Pravda, moc se tam toho nedělo, ale vzpomínky a úvahy žen, které by se mohlo zdát, mají všechno za sebou, vás prostě ohromí. Především kontrast minulosti a přítomnosti. I ony sami přemýšlejí způsobem, kdy se zdá, že je vlastně již nic dobrého nečeká. Je to ale pravda? A myslí si to opravdu upřímně? Nebo někde uvnitř sebe přeci jen doufají?

Všechny tyhle otázky vyřeší dokonale zvládnutý konec knihy. Pokud ponecháme stranou, že hlavní hrdinka konce knihy (Královna) musela být tak trochu jasnovidka, dostaneme obraz toho, jak těžce mohou lidé nést stáří a jak lze tyto problémy vyřešit. S grácií, humorem, lehkostí. A je jedno, jestli se přikloníte na stranu Královny, nebo jejich spolubydlících sousedek.

Recenzní výtisk poskytl eReading.cz

Ukázka knihy zdarma je dostupná zde.

Jaký by byl dům žen bez mužů?

Horká novinka srpna 2016. Do svého seznamu plánované četby jsme sice knížku nezařadila, ale protože jsme měla chuť přečíst si něco pro zasmání, přeci jen jsem po ni nakonec sáhla. Tak doufám, že moje očekávání nezklame. Přeci jen, mám pouze jedno - pobavit se :)

„Poslyšte, vy nová, vysvětlila vám Carla pořádně domovní řád?“

„Jen v hrubých rysech.“
„Tady platí přísná pravidla! Žádní manželé, žádní milenci, žádní instalatéři, žádní elektrikáři.“
„Žádní donašeči pizzy.“
„Žádní chlapi!“
„Žádní chlapi?“ vykoktá Juliette.

RECENZE ZDE

Bábovky - Radka Třeštíková

Bábovky mě na první pohled nezaujaly ani názvem, ani anotací. Velké množství pochvalných recenzí na tom také nic nezměnilo. Až jedná špatná. Ta ve mě totiž zasela semínko zvědavosti, na kterou stranu bych se po přečtení přidala já. A tak se nakonec Bábovky přeci jen ocitli v moji čtečce.

Od českých autorů čtu knihy moc ráda. I to byl důvod, proč jsem nakonec Bábovkám dala šanci. O samotném ději knihy se toho moc říct nedá. Obyčejné ženy řešící (ne)obyčejné problémy. Oficiální upoutávka hovoří o 12 ženách, jejichž osudy jsou spolu v knize propleteny.  Me tedy přišlo, že jich musí být asi tak dvakrát tolik. Někdy v polovině knihy už jsem se děsila každé nové kapitoly, protože začínala dalším neznámým jémem. Nedlouho potom jsem prostě nad přemýšlením „kdo je kdo“ zlomila hůl. Předtím jsem svědomitě při začátku nové kapitoly dumala, kde se vzala tahle postava, s kým má dítě, koho podvádí a za koho je vdaná. Bez pětiminutového přemýšlení před každou kapitolou se mi hned kniha četla lépe.

Musím říct, že knížka je psaná velmi jednoduchým jazykem, díky čemuž se opravdu dobře čte a čtenář ještě kromě děje nemusí přemýšlet nad tím, co zrovna tímhle chtěla autorka říct (přelouskla jsem ji za tři dny). Životní příběhy hlavních hrdinek jsou docela depresivní – naštěstí je zvládají bez sebevražd a dalších krajních řešení. S tím, jak se příběhy prolínají si autorka vyhrála do posledního detailu. Tady mě trochu  mrzí, že to bylo chvílemi opravdu až překombinované, protože by to jinak mohl být celkem reálný pohled na to, jak to v dnešním světě opravdu může fungovat a mnohdy bohužel také funguje.

Od dočtení jsem si dala skoro týden na utřídění myšlenek. Nemůžu totiž říct, že by byla kniha vyloženě dobrá nebo špatná. Určitě se nemůžu ztotožnit s těmi stovkami naprosto nadšených recenzí, nenašla jsem v knize nic, co by mě donutilo sednout si z ní na zadek. Na druho stranu ale vyprávějí Bábovky příběh, který není otřelý a tisíckár využití v jiných knihách. Takže jako prázdninové čtení jsem je ochotna akceptovat:)

Recenzní výtisk poskytl eReading.cz

Ukázka knihy zdarma je dostupná zde.